Problém je, jak se do takové výšky dostat. Nejvyšší větrné elektrárny jsou maximálně 200 metrů vysoké, čili do takové výšky se rozhodně nedostanou.
Řešením by mohla být kombinace draka (toho co se pouští na podzim) a něčeho jako je vrtulník – jenže s trupem do „H“ a se čtyřmi rotory.

Spojení se zemí by se provedlo hliníhovými kabely. Jednak by poskytovaly ukotvení a také by přenášely el. energii.
Jenže, i kdyby se něco takového podařilo vyrobit a dokázalo by to vydržet ve vzduchu po nějakou dobu, přichází na řadu otázka: A co spolehlivost?
Obyčejné letadlo, třeba dopravní, ve vzduchu nevydrží moc dlouho a jakmile se dostane na zem, musí okamžitě projít údržbou. Natož vrtulník. Vzhledem k tomu, že ve výšce 10 km rozhodně není takové příjemné teplo, musela by vznášející se elektrárna vydržet extrémní namáhání, ba co hůř, musela by vydržet třeba i několik měsíců bez údržby, jinak by byl její provoz ztrátový.
No, uvidíme, jakým směrem se vývoj vydá…
Source:
Economist
Žádný komentář ↓
Zatím tu nejsou žádné komentáře... Můžete být prvni!.
Zanechte komentář