Létám dost čast. Už jsem zažil leccos. Takže na to, že přistání na Ruzyni je vždy doprovázeno strašnou ranou do podvozku jsem si tak nějak zvyknul. Ale jednou nad Německem se letadlo rozdrnčelo tak, že jsem myslel, že se každou chvíli rozpadne. Když jsem se pak podíval z okna a viděl, jak se konec křídla ohybá o metr nahoru dolů, tak mi moc do zpěvu nebylo. Takže na to si nezvyknu (a to nejsem žádný srab). I z toho důvodu chovám respekt k pilotům, kteří dostanou mojí zadnici zase v pořádku na zem a jsou schopni přistát i za podmínek silného bočního větru.
Dveřmi napřed – s letadlem
8.02.2009 | Letadla
Zatím jeden komentář ↓
tak to opravdu čest pilotum co toto uspesne dokazou- pro mne o duvod vic nelitat letadlem
Zanechte komentář