Brzo přijde doba, kdy svůj starý prohlížeč obrázků budete moci
nadobro smazat ze svého harddisku.
Na světě je totiž technologie pojmenovaná jako SeaDragon vyvinutá Blaise
Aguera y Arcas a momentálně vlastněná Microsoftem.
Představuje prostředí pro hloubkové zpracování informací pomocí
přibližování a oddalování, tedy pomocí zoomování. Jde o to, že
v prostředí s nekonečnou hloubkou se také může objevovat informace
s nekonečným detailem. To znamená, že každé další přiblížení
odhaluje stále větší a větší detaily.
Jinými slovy. Je to, jako byste z vesmíru klesali na planetu Zemi, napřed
Zemi viděli jako modrou kouli, pak viděli mraky, pak města, pak lidi na
ulici, pak detaily na chodníku a tak dále a tak dále.
Vše je hardwarově akcelerované 3D čipem a přes API Direct 3D, jež je
součástní DirectX a proto to probíhá ve velmi slušné rychlosti.
Neméně úchvatná je doplňková technologie Photosynth, která dovoluje
z jakýchkoliv fotografií jednoho předmětu (nebo objektu) vytvořit 3D model
a ten potom procházet.
Solární energie se jeví jako lék na všechny energetické problémy. Slunce
jen tak nevyhasne a získávat energii přímo ze slunce bez vedlejších
efektů jako jsou splodiny, těžba a tak dále, je prostě lákavá
představa.
Problém je v tom, že klasické solární panely se vyrábějí z čistého
křemíku a plát čistého křemíku o průměru 300 mm stojí přes
2000 dolarů.
Udělat třeba jen malou solární elektrárnu je nesmírně finančně
náročná záležitost.
A i když utratíte za panely 10 000 dolarů, a pokryjete s nimi jednu
stěnu vašeho domu, poskytnou vám výkon jen asi 4 kW za 11,5 hodiny.
To je sice slušné, ale není to moc. Stejnou energii vyrobíte v kamnech
spalováním dřeva za méně než 1 hodinu.
Firma Nanosolar ale možná přišla na způsob, jak se křemíku zbavit.
Namísto toho používají nano-polovodiče, které natisknou na stejnou fólii,
která se třeba používá na skla automobilů.
Výzkum je někde na počátku, ale mají takovou představu, že by časem
totou fólií mohly být pokryty všechny střechy, zdi a vůbec všechny
venkovní plochy na budovách.
Třeba ve městech by to bylo ideální, protože tam jsou tyto plochy stejně
nevyužity (pokud na nich zrovna nevisí reklama).
Společnost 9ff je legendou v oblasti tuningu vozů Porsche.
Nyní tato firma spojila síly s Auto Motor und Sport a snaží se postavit
super-efektivní „3L Golf“.
Nápad v pozadí tohoto projektu byl inspirován projektem 3L Lupo, protože to
byl vůbec první sériově vyráběný automobil, který spotřeboval na
100 kilometrů v průměru 3 litry paliva (odtud „3L“).
Šéf 9ff Jan Fatthauer rozebral VW Golf do posledního šroubku a snaží se
prozkoumat všechny možnosti jak se zbavit přebytečné hmotnosti.
Důležitou a jedinou podmínkou je, že si automobil musí zachovat svojí
funkčnost, bezpečnost a hlavně, nesmí přijít o žádné prvky
bezpečnostní výbavy.
Se sériovými díly to ale bude tvrdý oříšek.
Proto na 3L Golfu budou použita vylehčená sedadla a stejně tak odlehčený
motor.
Vyměněny budou také pneumatiky za speciální, s nízkým valivým
odporem.
O tomto projektu pak Auto Motor und Sport bude vysílat 10-ti dílný dokument,
který by se měl mimo jiné zabývat tím, co se povedlo, co ne a proč.
Jedna britská pojišťovna (konkrétně CIS) se potýkala se zvláštním
problémem. Z jejich sídla, vysoké kancelářské budovy, opadávalo
vnější obložení.
Tak se rozhodli, že staré obložení tvořené dlaždicemi z bezpečnostních
důvodů odstraní.
Ovšem místo toho, aby je nahradily obložením novým, novými
dlaždicemi – nahradili je solárními panely.
Na budově je nyní celkem 7244 panelů od Sharp, Z toho je 4898 zapojených
a každý z panelů produkuje 80 Wattů energie.
Takže panely nejenomže budovu chrání před deštěm, ale ještě vytváří
elektrárnu s výkonem 390 kW.
Budova má kromě toho také na střeše 24 větrných turbín, které svým
výkonem pokrývají 10% spotřeby elektřiny celé budovy.
Trochu (podstanou) vadou na kráse je ten fakt, že projekt stál 10,1 milionů
dolarů.
Nevyžádaná elektronická pošta, tzv. „spam“, překoná v roce
2007 svým objemem poštu normální. Vyplývá to z analýzy IDC.
V podstatě to znamená, že na každý odeslaný email připadne jeden
nevyžádaný, jehož přítomnost ve své schránce uvidí adresát jen velmi
nerad.
Tomuto vývoji nezabraní ani fakt, že je spam v mnoha zemích zákonem
postihován a že se zlepšují antispamové filtry, pomocí kterých se daří
část nevyžádané pošty filtrovat.
Filtrace bohužel neznamená, že by se této spamové poště zabránilo
v koloběhu, ale jenom to, že jí koncový uživatel neuvidí ve své
schránce.
Spam tak může i nadále ubírat na kapacitě jednotlivých přenosových
linek a zatěžovat směrovače.
Jen tak pro představu. V roce 2007 by se mělo odeslat a přijmout asi
97 miliard emailových zpráv. Z toho počtu bude cca 40 miliard zpráv
spamových, což představuje 109,5 milionu spamu každý – a to ještě
nejsou do kalkulace zahrnuty zprávy potvrzovací a oznamovací emaily, které
odesílají roboti a které vás třeba informují o registraci do nějaké
služby.
Nejpesimističtější zprávy hovoří o tom, že nevyžádaná pošta, spolu
s viry, různými fragmenty dat cirkulujícími mezi „redirect“ uzly a
routery, nechtěnou reklamou, plus dalšími lahůdkami, jako je spyware či
adaware, bude do deseti let zabírat na internetu až 70 procent kapacity
datových linek.
Termín je derivátem anglické otázky: „What was Ilooking for?“ – odtud Wilf, Wilfer (do překladu,
„Co já jsem to hledal?“).
Wilfer je člověk, který absolutně ztratil pojem o tom, proč vlastně
brouzdá internetem. Původně sice nějaký záměr měl, třeba něco hledal,
ale tento záměr během brouzdání ztratil.
A tak nesoustředěně procházejí web, skáče mezi miliony odkazů a vůbec
netuší, proč u internetu vlastně sedí.
Vzniká to tak, že uživatelé mají na webu tolik možností, tolik informací
(i reklam), že jsou z takového výběru nakonec zmateni, nevědí kam jít
dřív a co dělat. Po čase jsou úplně rozptýleni a ztratí naprosto nit.
Například začnou čtením emailu a skončí někde ve sportovní rubrice
regionálního deníku. Nejhůře se to prý projevuje při procházení online
obchodů s širokou nabídkou.
Možná se i vám v práci stalo, že všichni normálně pracují a najednou
se z rohu kanceláře ozve smích, neboť někomu na mail právě dorazil odkaz
na nový vtipný klip. Nebo se náhle ozve: „Ty vole, tady mají slevu!“,
když zrovna někdo při procházení webem narazil na zajímavou nabídku.
Podle nedávno zveřejněné studie provedené v Británii se zjistilo, že
tamních wilferů je asi čtvrtina všech uživatelů internetu. Přibližně
30 procent internetového času probendí pohým „wilfováním“.
Tom’s Hardware Guide a jeho
mateřská společnost TG Publishing byla prodána neznámému kupci za
neznámou cenu. Obchod bude uzavřen ke konci měsíce.
Částka za prodej se odhaduje na 15 – 20 milionů dolarů a kupcem má být
BestofMedia Group.
Tom's Hardware se od počátku vyprofiloval jako stránka pro hardwarové
profesionály. Přinášel obsáhlé recenze a informace o nejnovějších
technologiích.
Podle aktuálních statistik navštíví každý měsíc Tom's Hardware asi
5 milionů lidí (tj. unikátních čtenářů) a ti si prohlédnou zhruba
50 milionů stránek.
S touto návšťevností představuje THG silného soupeře i pro moderní
techblogy.
Stránka byla založená v roce 1996 Tomasem Pabstem (já jí prvně
navštívil někdy na konci roku 1997) a dnes je to síť propojených stránek,
která vychází ve 12-ti různých státech a několika jazykových
mutacích.