Entries Tagged 'Katastrofy' ↓

Poslední dobou… co Vám budu povídat. Podle množství článků to asi vidíte… zkrátka a dobře, totální nestíhačka. Aktuálně je sobota, časné ranní hodiny. Z posledních sil = což znamená silou vůle = píšu tento příspěvek. Co mě vyprovokovalo? Dálnice D1.

Měl jsem tu „čest“ si jí v posledních dnech užít hned několikrát. Ve zdraví jsem to přežil. A došel k následujícím číslům.

Byl jsem live u 16 nehod.

Z toho:

Nesprávné předjíždění a přejíždění z pruhu do pruhu (ano, pánové, vaše auto je i 5 metrů za vámi) = 6 kousků

Utržené návěsy a přívěsy kamionů = 3 kousky

Karambol v příliš krátkém připojovacím pruhu = 2 kusy

Smyky a aquaplanningy v dešti = 5! (co k tomu dodat… jak moc máte ojeté gumy?)

Můj osobní závěr je:

Vyšší rychlost = horší následky (/vždycky)

A co je hlavní:

Neočekávané zastavení = příčina katastrofy (/vždycky)

Správně tušíte kam tím mířím. Nehodu ve většině případů na dálnici nezpůsobil někdo, kdo jel rychleji (což je dnes módní, pranýřovat rychleji jedoucí, že páni novináři?), ale naopak někdo, kdo jel neadekvátně pomalu – čímž pro ostatní vytvořil neočekávanou překážku.

Pokud se něco takového stane, vznikne v provozu nějaká „brzda“, všichni ostatní na ní doplatí. První co, když se objeví nějaký pomalejší „jezdec“, logicky, se přes něj snaží všichni dostat. Za každou cenu. Žádný člověk totiž nemá rád, když ho někdo omezuje (v jeho) pohybu, to je psychologie. Začnou téct nervy, začne se předjíždět, překážka se začne objíždět a bezpečné vzdálenosti mezi auty se začnou zmenšovat. V situaci, kdy rychlosti všech vozidel značně kolísají se počet kolizních situací začne dramaticky zvyšovat…

A pak, když nějaká brzda zpomalí neadekvátně k situaci, překvapí řidiče zasebou natolik, že ti už se karambolu nevyhnout. Ze situace nemají úniku. V tom koridoru totiž není kam uhnout. Není žádný záchranný pruh vlevo. A dále než na 1 auto před sebe opravdu vidí jenom kamiony a to ještě jenom občas… Řidiči tam vzadu vědí kulový, protože až do poslední chvíle probíhá všechno úplně normálně.

A jak víme z historie F1, při neočekávaném zastavení před ním to neubrzdil ani Michael Schumacher.

Abyste věděli o čem mluvím, tak tady je důkaz z jedné anglické dálnice:

Postoj k rychlostem by se měl v Česku zásadně přehodnotit. Zavést „Fast lane“ a nepustit do ní nikoho, kdo nejede alespoň 130 km/h. Je dosti trapné, že sousední Německo s doporučenou rychlostí (namísto omezené) má nižší nehodovost, než Česká Republika…

Fenomén 21. století – plastová lahev – se stal naprostým konzumním standardem. Není mnoho obalů, které by se obešly bez plastu.

Současné množství produkovaných plastových lahví se dá spočítat, vychází to na 840 kusů za vteřinu = za každou jednu vteřinu.

Kdyby se z těchto lahví udělal vodopád, vypadalo by to následovně.

To si takhle jedete po dálnici, zkoušíte kvality svého Audi dosahovat vysokých rychlostí – a najednou bum. Ve 150 km/h najedete na olejovou skvrnu.

Co asi může následovat?

Podotýkám, že taková loužička oleje vás může přijít sakra draho. A to i při daleko menších rychlostech. Bohužel v takových okamžicích nezáleží na tom, jak opatrně jste jeli, ale na tom, kde skončíte a co (nebo koho) trefíte.

V tomto případě naštěstí nikdo zraněn nebyl. Řidič měl ale viditelně „dost“.

Obrovská pocta bezpečnostním opatřením, jako je SAFER (Steel and Foam Energy Reduction – bariéra pohlcující nárazy) a uhlíkovými + chrom-molybdenovými trubkami vyztuženému kokpitu.

Jenom díky tomu odešel pilot po svých. Otřesen, odřen, ale bez vážnějších zranění.

Ještě před pěti lety by náraz do betonové bariéry stoprocentně nepřežil.

Nedávno jsem tu psal o různých typech větrných elektráren.

Mezi tím jsem se ovšem nedostatečně věnoval problematice výdrže. Tedy tomu, co jednotlivé typy elektráren snesou, co vydrží a co jim opravdu nedělá dobře.

Naplno je třeba říct, že některé větrné elektrárny jsou náchylné k destrukci, která může být způsobena silným větrem, vibracemi nebo únavou materiálu.

Takhle třeba dopadla jedna axiální větrná elektrárna v Dánsku.

Běžná praxe na jedné Belgické dálnici.

Travis Pastrana se kromě závodění na motorkách věnuje závodění v rallye vozech.

Takže pokud jste neviděli jeho double backflip, který skočil jako první na světě – a hledáte něco mnohem více „vzrušujícího“, tak se můžete podívat na jeho neméně spektakulárních osm přemetů bokem.

Z karambolu naštěstí vyvázl nezraněn.

Loď narazila na ledovec při okružní plavbě za krásami Antarktidy (jižní polokoule). Naštěstí otvor v lodi nebyl velký a i když nakonec vedl k potopení lodi, pasažéři i posádka měli dost času pořádně se obléknout, vzít si jídlo i pití, spustit na vodu záchranné čluny a počkat v nich na záchranu.

I díky tomu při katastrofě nikdo nezahynu. Jinak by v ledové vodě neměli šanci na přežití delší než několik málo minut.