Entries Tagged 'Google' ↓

Před nedávnem jsem se si konečně našel čas na to, abych zjistil, co vlastně stojí za úspěchem společnosti Google. Nebudu říkat, proč jsem to
dělal a proč jsem se do takové analýzy pouštěl. V tuto chvíli to berte jako nepodstatný detail, byť mi to trvalo skoro měsíc, dost mě to vyčerpávalo a z nasbíraných informací by se dala napsat seriózní kniha.

Nadto jsem se ale rozhodl, že nebude na škodu, když něco málo ze svých zjištění zveřejním pro širší okruh čtenářů a ctěných návštěvníků tohoto blogu.

Celá řada myšlenek a postřehů pochopitelně není z mojí hlavy. Ale to není podstatné. Je to starý známý paradox, že některé věci můžete mít na očích každý den a stejně vám zůstanou skryty.

Ne jinak je tomu s Googlem.

Na první pohled je to jenom internetový vyhledávač. Když začnete zkoumat jeho každodenní operace, nestačíte žasnout. Vůbec se netýkají internetu nebo vyhledávání. Je naprosto fantastické a taky děsivé, jak efektivní v tom jsou a do čeho všeho se pouštějí. V průběhu několika málo let se Google podařilo obšancovat řadu pozic a nabourat plány své přímé i nepřímé konkurence. Hlavní rivalita ale nespočívá v soupeření s Yahoo!, jak by se někdo mohl domnívat. Ne. Hlavním terčem všech operací jsou i daleko větší ryby: a mezi nimi i Microsoft.

Jak je to možné? Správná otázka. Google nikdy rivalitu s Microsoftem nepřiznal. On sám ani rivala pro Microsoft jakoby nepředstavuje a jakoby ani nechce představovat. Takže když Google přidal prezentační software do svého portfolia, mohl se Eric Schmidt přetrhnout v neustálém opakování teze, že jejich produkt nepředstavuje soupeře pro Microsoft Office.

Jenomže, co to teda je, když ne přímá konkurence pro Office? No ve skutečnosti je to jedna z malých tajných a nikdy nevyhlášených válek, které Google vede proti Microsoftu a jiným společnostem. Měl by se Microsoft bát? A jak! Google se totiž natěsno spojil s open source prostředím a to je pro Microsoft vážně nebezpečné.

Google do open source přináší něco, co tam chybí. Přímé platby (tedy peníze). Takže může tajně a v naprosté tichosti podporovat hromadu open source projektů, které by jinak nikdy nevznikly a které pomalu ale jistě likvidují všechny opěrné pilíře, na kterých Microsoft stojí. Přičemž první na ráně jsou, samozřejmě, licenční poplatky. Ono se to nezdá. Nikdo to jakoby neregistruje, ale mnoho open source projektů, „free“ je tak masově rozšířeno, až to hezké není. Zisky sice žádné negenerují, ale jako zbraň mají nedocenitelnou hodnotu. Zejména pro Google.

Na veřejnosti se Google snaží skrýt svůj vztah ke konkurenci tím, že jí nenazývá „konkurence“. Jenomže to není všechno. Celé pozadí je mnohem komplikovanější. Většina lidí nemá ponětí o tom, co vlastně pohání Google a jak vypadají jejich serverové farmy. Přitom je jasné, že to v současné době musí být stovky tisíc strojů. A na čem běží? Na předělané a vylepšené verzi Linuxu a na MySQL, open source databázi. A nejenom to. Google by ani nemohl existovat bez Linuxu a open source. Kdyby se spoléhali na věci od Microsoftu nebo Sunu, tak by se nedoplatili a na software by nemohli ani sáhnout. Jejich služby by stály za starou bačkoru (pokud by fungovaly). Pro Google je open source hlavní zbraní ale také možnou slabinou. Google to ví a tak to aktivně řeší.

V poslední době začal Google masově nabírat lidi. Je to prováděno v neuvěřitelném měřítku a velmi neomalenými formami. Dlouho jsem se nad tím zamýšlel a vždy mi vyšlo, že to v konečném důsledku může být kontraproduktivní. Jednak je to hazardování s dobrým jménem firmy, a potom kvalita té masy nabíraných lidí může být velice sporná.

Tak proč to dělat?

Jenomže ono nejde ani tak o to, co ti nabíraní lidé umí nebo neumí, a já jsem skutečně přesvědčen o tom, že tato sorta lidí spíše neumí než umí, jde hlavně o to, vycucnout/vysát kapacitu trhu. Jinými slovy, zaměstnat tolik lidí, že už nezůstane nikdo ani průměrně schopný pro konkurenci.

Vedle toho ale Google buduje úzce specializované týmy, skutečně vynikajících vývojářů. Abych to dokumentoval, zkusím představit jejich ekosystém, který si budují včetně toho, jakým způsobem lákají nejlepší světové kodéry. Tak třeba pořádají mítinky, kde se různé individuality z open source prostředí mohou setkávat tváří v tvář. To je něco, co se obvykle nestává. Týká se to jak hlavních vývojářů Ubuntu Linux, tak lidí z Linux komunity obecně. V rámci jejich „lanaření“ se třeba do Google podařilo dostat Andrew Mortona, číslo 2 v Linuxového světa nebo Grega Steina, šéfa Apache Software Foundation. To samé se stalo s Jeremy Allisonem, který se třeba podílel na Samba projektu, kterážto služba je open source implementací SMB/CIFS umožňující sdílení souborů a tiskáren v síti (a to i na Windows). Hlavní vývojáři jazyka Python se také mohli setkat pod hlavičkou Google a i díky tomu se jim podařilo udělat verzi 3. Pochopitelně, mezitím se zřejmě odehrála řada dalších setkání, o kterých se nemáme šanci dozvědět a která mohla být pro další vývoj v oboru klíčová. Mimochodem, Python je jeden ze tří hlavních programovacích prostředí, které Google používá. Další dvě jsou Java a C++, a jeho tvůrce Guido van Rossum, už také pracuje v Google. Jaká to náhoda…

K tomuto se vztahuje ještě jedna perlička. Řady Google rozšířil i Ben Goodger, jeden z hlavních vývojářů prohlížeče Firefox. Propojení mezi Firefoxem a Googlem není jenom v tom, že Google je ve Firefoxu nastaven jako defaultní vyhledávací engine. To ani náhodou. Obě firmy jsou skrytě vzájemně propojené. Tj. organizace, která sponzoruje vývoj Firefoxu, Mozilla Foundation, dostala jenom v roce 2006 za implementaci vyhledávání od Google asi 66 milionů dolarů a rok předtím asi 50 milionů. Myslíte si, že to bylo jen tak? De facto tyto peníze ale Google zaplatil sám sobě, protože používá FireFox jako zbraň proti Microsoftímu IE. A kromě stoupající úspěšnosti Firefoxu je tu ještě emailový klient Thunderbird, který zase postupně podkopává pozici Microsoftího Outlooku.

Tím pádem jestli něco Microsoft má, pak jsou to peníze. Jestli něco nemá, pak je to čas. A jestli právě o něco přichází, pak jsou to lidi. Už válčí na dvou frontách a nemůže s tím nic dělat.

Ptáte se, jestli může Google někde v této strategii selhat? Inu, asi těžko. Rozhodně si to nemyslím. Posilování open source není nová věc. Úspěšně tuto strategii vyzkoušelo už IBM, zhruba před deseti lety, když adoptovali Apache a nacpali do open source cca 40 milionů dolarů. A to samé udělalo Yahoo! když koupilo open source messaging společnost Zimbra (asi za 350 milionů dolarů). A stejně jako Google, tak i Yahoo! „koupilo“ klíčové open source kodéry, včetně experta na MySQL Jeremy Zawodnyho a Douga Cuttinga, specialistu na technologie vyhledávacích enginů. Cutting je vůbec hodně zajímavá persona, vlastně ho zaměstnali proto, aby na full-time pracoval na vlastním open source Hadoop frameworku, což je Java software podporující distribuované aplikace běžící na velkých clusterech. No a hádejte, co s tím bude Yahoo! dělat.

Sice v Microsoftu nejsou tak hloupí, aby se na Google jen tak dívali a nechali ho konat a proto neváhali utratit 6 miliard dolarů za reklamní společnost aQuantive. Bohužel je to jenom slabá náplast. Už hrají druhé housle.

Válečná mašina jménem Google se rozjela do nebývalého tempa a momentálně nejsem schopen odhadnout, kam dojede.

Zatím na trhu neexistuje jediná protizbraň a Google není daleko od stavu, kdy si bude moct dělat co chce. Při této strategii se velice snadno může stát, že veškerý klíčový software, na kterém je dnes internet postaven, bude časem pod hlavičkou Google.

Google je jeden z nejmocnějších vyhledávacích enginů současnosti. Bohužel většina lidí neví, jak ho vlastně používat a využívá jeho schopnosti sotva tak na 5 nebo 10 procent.

Škoda.

Dneska mi došla trpělivost a rozhodl jsem se to změnit ;)


Faktem je, že Google dokáže indexovat typy webů a serverů, o kterých se vám ani nesnilo. Včetně jejich obsahu, přirozeně.

A vy se na ty weby a servery můžete dostat přímo z hlavní stránky vyhledávače. To díky tomu, že vyhledávač dokáže zpracovat s celou řadou parametrů, které udělají vyhledávání mnohem přehlednější a výsledky ještě přesnější.


Jak na Google najít písničky, jednotlivé songy, filmy?

Takhle: Představme si, že hledáme něco do kapely „Nirvana“.

Pak asi nejlepší bude, zadat do políčka pro vyhledávání přímo na adrese google.com následující kód:

Nirvana intitle:„index.of“ „parent directory“ „size“ „last modified“ „description“ [snd] (mp4|mp3|avi|flac|a­ac|ape|ogg) -inurl:(jsp|php|h­tml|aspx|htm|cf|sh­tml|lyrics-realm|mp3-collection) -site:.info

Vyjede všechno co je ve formátech mp4, mp3, avi, flac, aac, ape, ogg.


A když chci celé album? No problem


site:zshare.net OR site:rapidshare.net OR site:rapidshare.com OR site:megaupload.com OR site:updownlo­adserver.de OR site:sharebig­file.com OR site:upload.sc OR site:bigfileu­pload.com OR site:upload2.net Nirvana



Nějaké torrenty k filmům? Třeba Terminátora? Opět No problem

site:thepirate­bay.org OR site:mininova.org OR site:torrentspy.com OR site:isohunt.com Terminator



Popřípadě vyzváněcí melodie do telefonů (v tomto případě „Simpsons“)

Simpsons intitle:„index.of“ „parent directory“ „size“ „last modified“ „description“ [snd] (mid|midi|ime­lody|qcp|rtttl­|rtx|sckl|ott) -inurl:asp -inurl:htm -inurl:html -inurl:cf -inurl:jsp



Televizní seriály a jednotlivé epizody seriálů (streamovaná videa)

Simpsons site:stage6.div­x.com OR site:veoh.com OR site:flixdump.com OR site:filmzzz.com OR site:freemovi­escinema.com OR site:peekvid.com OR site:myeasytv.com OR site:tv-links.co.uk OR site:guba.com OR site:choosean­dwatch.com OR site:videohybrid­.com OR site:dailymoti­on.com OR site:jonhs.net OR site:movieflix.com



Se všemi parametry hledání samozřejmě můžete různě experimentovat.

Příjemnou zábavu ;)

V listopadu 2006 ohlásil Google záměr vybudovat na střeše sídla společnosti solární elektrárnu.

18.června elektrárnu spustil.

Nakonec bylo instalováno 9212 solárních panelů, které pokrývají střechy 8 budov a dvě stání na auta.

Google má i monitorovací stránku, kde jsou online zapisovány výsledky denní produkce elektřiny.

Za posledních 24 hodin střešní elektrárna vyrobila 9902 kilowathodin elektřiny.

Zajímá vás, jak jsou vybaveny kaceláře nejúspěšnější internetové společnosti, tedy společnosti Google?

Tady jsou fotky:


Vchod.


Všechny místnosti jsou postorné a prosklené. Osvětlení není úplně tradiční.


Sedačky mají sloužit k odpočinky, ale s největší pravděpodobností jsou použity hlavně jako dekorace. O tom svědčí i barevné provedení, přesně v barvách Googlu.


Kola pro zaměstnance s firemními logy.


Druhá část odpočívárny, kde jsou vidět dvě velké pohovky a projektor promítající obrázek z Google maps.


Třídění odpadů v Google praxi.


Šatník.


A tady box na nápoje. Všechny jsou zdarma, nicméně žádnou Google Colu tam nenajdete ;o)

Toliko suchá zpráva. Zajímavé je ale to, že tato zpráva byla pozdržena 2 měsíce, jinak řečeno, 2 měsíce se to tutlalo a ani teď se nejsou schopni Google a firma, do které bylo investováno, shodnout na tom, jak to vlastně je… Proč?

Taky je otázka, na co (sakra) Google potřebuje investovat do internetového prohlížeče?

Pokud sledujeme současně trendy, je možností hned několik. No nejpravděpodobnější je třeba to, že v něm chce nastavit defaultní vyhledávání na Google a integrovat do něj vlastní služby – tím by se mu třeba podařilo lépe uchytit na Čínském trhu.

Když v této spekulaci budeme pokračovat a budeme předpokládat, že by to byla pravda, tak se naskýtá otázka, proč to Google neudělá standardně přes Google toolbar? Proč to neudělá stejně jako v Internet Exploreru nebo ještě lépe, jako to má ve Firefoxu, kde, samozřejmě, stačí do kolonky pro adresu zadat třeba „motor show“ a automaticky vyjedou výsledky z vyhledávače Googlu…

Jinak tento krok Googlu nedává smysl. Maxthon zdaleka není nejlepší browser, do kterého by se vyplatilo investovat. Navíc není úplně nejpopulárnějším browserem, a to ani v Číně – i když se musí uznat, že když dáte 1 milion dolarů za 25 procentní podíl na vyhledávání v Číně, tak to je hodně dobrý obchod – čímž ovšem řada otázek nekončí, právě naopak.

Pokud by tím pravým důvodem bylo vyhledávání, tak je tu přece trpká zkušenost s instalací Google „věcí“ do počítačů Dell. Tento model naprosto nefunguje – a vlastně ani nikdy nefungoval. Lidé obyčejně používají jenom to, co uznají za vhodné a ne to, co mají předem nainstalováno. Předem instalované věci si vyzkouší jednou, dvakrát a pak hledají způsob, jak se jich navždy zbavit. Já nevím, kdo z Vás má třeba na ploše ještě ikonku Seznamu nebo Atlasu, a kdo z vás tyto vyhledávače tímto způsobem ještě používá. Zkušenost je přece taková, že tyto možnosti jsou vhodné leda tak pro nováčky a každý pokročilejší uživatel, jakmile zjistí, že třeba na Seznamu se při hledání dozví spoustu nových věcí, ale to co hledá nenajde, se je snaží tyto metody práce na počítači ignorovat nebo se jich rychle zbavit. Pak už adresu ťuká do kolonky pro adresu, udělá si z vyhledávače homepage nebo používá bookmarky. Nic jiného v mainstreamovém prostředí nefunguje.

Čili možné je i to, že Google sleduje více cílů zároveň. Není to tak dávno, co se objevila spekulace, že chce vyvíjet vlastní internetový prohlížeč.

Tím pádem se nám tady možná rodí „G-Browser“ a ani o tom nevíme…

Google odpověděl na Yahoo! a ohlásil, že pro svojí službu Gmail nabídne velikost schránky „nekonečno + jedna“. Tahle akce přichází krátce poté, co Yahoo! oznámilo navýšení kapacity emailové schránky u svojí služby na „nekonečno“ s tím, že uživatelé dostanou nelimitovaný prostor na emailové zprávy.

Nápad „nekonečno + 1“ je připisován Gregu Tomkinsovi, jednomu z vývojářů Googlu.

Když se ho novináři ptali, jak na to přišel, jeho vysvětlení byl svérázne. Prý na to přišel tak, že pozoroval svoje děti, jak se hádají. Jeho syn řekl svojí sestře: „Nekonečně tě nesnáším“ a sestra mu odpověděla: „Já tě nesnáším nekonečno plus jedna.“

Tomkins si tak uvědomil, jako konkurovat nekonečnému emailu a jak konkurovat nekonečnému úložnému prostoru, které nabídlo Yahoo!. Zároveň dodal, že „jakmile vaše schránka u Yahoo! bude plná, bude vám umožněno přesunout jí na Gmail a přidat 1 zprávu…“.

:o)

Vždycky mě fascinuje, jak si lidé představují, že dopravní prostředky jednoho dne budou řídit automaty, roboti a nejrůznější počítače. Tím se prý vyloučí katastrofy vzniklé lidským selháním…

Argumentace je to zdánlivě logická, navíc ověřitelná. Počítače za volantem skutečně nespí, nečtou si noviny, nekoukají po ženských a nedělají machry.

Jenže, jestli je hlavním problémem chybující člověk, kdo vlastně navrhuje a vyrábí všechny ty počítače a automaty? No přeci… chybující člověk…

Takhle to dopadne, až vás jednoho dne poveze počítač z Chicaga do Londýna…



„Krok č. 20: Přeplavte přes Atlantický oceán (vzdálenost 3,462 mil)“

Tak příjemnou plavbu! A pro jistotu – nedělejte moc dlouhá tempa.


>>> Pro důkaz si klikněte na tento link směřující rovnou na Google Maps <<<

Chcete vědět, jak vypadala titulní stránka Google v květnu roku 1998?

Následujte tento:
Link




A tohle byl jejich první hardware, kterým je zadotovali firmy Sun, Intel a IBM.
Link