Tento příspěvek je tak trochu nevědecký. Je to jako bych tvrdil, že je
možné postavit funkční perpetum mobile. Ve svém nitru jsem ale hluboce
přesvědčen, že fyzikální zákony jak je známe dnes, popisují jenom ve
zlomku to, jak tento svět a vesmír skutečně fungují. Nic proto není
nemožné.
Zkusili jste si někdy položit otázku, kterou vyslovili bratři Wachovští
ve filmu Matrix? Ta zněla: Může lidské tělo skutečně fungovat jako živá
baterie? Může lidské tělo generovat elektřinu? Může tuto elektřinu
předávat dále? Může být tento zdroj energie natolik silný, aby se dal
změřit? Může třeba rozsvítit diodu…?
Může.
Všude v lidském těle probýhají elektro-chemické reakce. Málokdo ale
umít tuto elektřinu znásobit, koncentrovat a předávat dále. Přesto je
to možné.
Jedním z mála lidí, které měli takové schopnosti, by i
„Dynamo“ Jack.
Tady je dokument, který jeho fenomenální schopnosti zachytil.
Je opravdu jenom pár věcí na kterých ulítávám. Důležité je, nic si
nepíchat, nic nešňupat, nic nepít, nepolykat prášky – a být při
smyslech.
Proč?
Abyste si mohli vychutnat skutečnou kvalitu jakou je KT Tunstall a její
„Black Horse And The Cherry Tree“ tak k tomu potřebujete mít všechny
smysly pohromadě.
Ale vážení, pak to stojí za to. Naladíte se na tu správnou notu a zvednete
si náladu o 1000 procent. Zaručeně zaručené.
Delfíni jsou nesmírně inteligentní živočichové. Jako jedni z mála
žijících tvorů na planetě mají pochopení pro zábavu, což jinými slovy
znamená, že si dokáží hrát i v pokročilém věku.
Na tomto záznamu například delfíni vyfukují pod vodou bublinové kapsle a
to takovým způsobem, že se vzduch pod vodou udrží dlouhou dobu sevřený
vodním vírem v perfektním kruhu.
Delfíni kruhy vytvářejí zcela systematicky a pak si s nimi také hrají.
Je to něco neuvěřitelného. Pokud byste vy osobně chtěli takový kruh
napodobit, pravděpodobně byste k tomu potřebovali sofistikovanou techniku a
počítače.
Jel jsem jednou po silnici, na které bylo rozsypáno strašně moc ořechů.
A protože kousek mám chatu, tak jsem se tam zastavil, abych se podíval, co
tam kdo rozsypal.
Ale nikdo tam nic nerozsypal.
To Vrány nosily na silnici ořechy, dávaly je do jízdní stopy kol a čekaly,
až je auta rozjedou. Pak vyloupané ořechy zase sebraly a sežraly.
Fantastické bylo, že dělaly rozdíl mezi náklaďáky a osobáky. Když jel
náklaďák, tak se snažily ze silnice honem všechno sklidit a žádné nové
ořechy tam nedávat, protože když ořech přejede náklaďák, tak z něj
nic nezbyde.