Tento zajímavý projekt se nachází v Seville, ve Španělsku. Obsahuje
40 podlažní věž, která je obklopena 624 solárními panely. Tyto
solární panely poskytují dostatek energie na to, aby mohla elektrárna
napájet 60 000 domácností.
Solární panely jsou navíc hybridní, působí tedy zároveň jako
fotovoltaický článek a zároveň jako zrcadlo.
Pomocí počítačů a senzorů se sleduje pohyb slunce po obloze (nebo
přesněji pohyb zeměkoule vůči slunci) a jednotlivé panely jsou natáčeny
tak, aby odrážely sluneční paprsky na vrcholek věže. Na vrcholku věže je
umístěn receptor, solární receptor, kde se pomocí paprsků ohřívá voda
až na 400 stupňů Celsia. Pára pak pohání turbíny jako v normální
elektrárně.
Projekt „The Lighthouse“ navrhla Atkins Group a je to další inovativní,
potenciálně „zelený“ mrakodrap. Bude postaven v Dubai a k produkci
elektřiny mu budou sloužit obrovské větrné turbíny (29 metrů
v průměru) o výkonu 225 kilowatt.
Budova bude zároveň vybavena čtyřmi tisícovkami fotovoltaických článků
(solárních panelů) na své jižní straně.
Architekt David Fisher přišel s návrhem budovy, která bude částečně
větrnou elektrárnou a částečně mrakodrapem. Věž bude mít centrální
železobetonové jádro, přičemž každé patro se bude otáčet jako
individuální větrná turbína. Představa je taková, že věž bude nejenom
schopná vyrábět elektřinu pro sebe, ale ještě pro 10 dalších,
podobných staveb.
Docela byt mě zajímalo, jak to bude řešeno, aby se lidem uvniř nezamotala
hlava :o)
Jsou dva základní systémy pro větrné elektrárny a rozlišují se podle
uložení osy rotoru.
1) Horizontální
Ty se dělí na:
a) Lopatkové
b) a ty s využitím tzv. Magnus efektu
2) Vertikální
Ty se dělí podle principu jakým zachytávají vítr a jak ho přeměňují na
točivý moment.
a) Princip Darrieus (patent francouzského inženýra, Georges Jean Marie
Darrieus, z roku 1931)
b) Princip Savonius (patent finského inženýra, S. J. Savonius, z roku
1922)
c) Kombinace Darrieus + Savonius
Nevýhody horizontálních jsou:
Často vyšší hluk a nízká efektivita provozu, pokud jsou lopatky rotoru
blízko u země (kvůli turbulencím). Plus, instalace těchto elektráren je
velmi nákladná, jsou potřeba vysoké jeřáby, jsou problémy s dopravou
dlouhých lopatek.
Je složitá údržba atd. a to může tvořit až 20 procent celkové ceny
elektrárny.
Nevýhody vertikálních:
Obecně vzato jsou asi o 50 procent méně efektivnější, než
horizontální, protože jejich lopatky, které se točí proti směru větru,
vytvářejí dodatečný proti-odpor. Některé návrhy ale tento problém více
či méně úspěšně řeší a používají velmi tenké listy/lopatky.
Porovnání hrubé efektivity
Srovnání horizontální vs. vertikální je ošemetné, protože se výsledky
mohou výrazně lišit podle toho, kam je elektrárna umístěna
Markantní je to zejména ve městech.
Na videu je jasně vidět, že axiální větrné elektrárny nemohou najít tu
správnou polohu, jak se vítr točí, zatímco vertikální pracují na plné
obrátky.
Další důkaz:
Ukazuje se tedy, že za složitých podmínek mohou být vertikální větrné
elektrárny mnohem efektivnější, a to zejména ve městech, kde je proudění
větru nevyzpytatelné, kde se tvoří silné turbulence a vítr vane naprosto
chaoticky.
Další problémy? Bohužel
existují…
Pak je tu ale ještě jeden problém, který se týká všech větrných
elektráren obecně. Energetici je nemají moc rádi, protože se u nich
naprosto nedá předpokládat výkonnostní křivka. Zároveň se nedá
předpokládat, kdy a jak silně bude vítr vát. Tím pádem větrné
elektrárny způsobují strašně výkyvy v toku energie v přenosových
soustavách, na které jsou napojeny.
Jako řešení se uvažuje o tom, že by větrné elektrárny dělaly jenom to,
co dělají větrné mlýny v Nizozemí už roky; tedy přečerpávaly vodu do
výše položených nádrží, jejichž hráze by byly vybaveny turbínami.
Kontrolovaným upoštěním vody z takových nádrží by se dal tok elektřiny
snáze regulovat a dopředu by bylo možné předpovědět, kolik energie bude
možné vyrobit v nejbližších hodinách a dnech.
A ještě něco…
Existuje případy lidí, kteří si koupí malý větrník, dají si ho na
střechu a doufají, že budou mít elektřinu zdarma.
Bohužel tak to nefunguje. Aby mohl mít větrník nějaký přínos, musí být
umístěn v lokalitě, kde vane vítr průměrnou rychlostí zhruba 30 km/h a
to 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Pak je schopen ušetřit, 7 kW, 15 kW
nebo 30 kW za měsíc, podle typu.
Jen tak pro představu, abyste věděli, kolik je to energie. Pokud budete ve
vašich kamnech topit dřevem, vyrobíte 5 kW energie zrhuba za hodinu provozu.
Abyste tedy vyrovnali výkon jedněch kamen větrníkem, musíte mít dobré
větrné podmínky a k tomu menší větrnou farmu. Jedna turbína na to
nestačí.
Jinak nezbývá než doufat, že se bude technologie obnovitelných zdrojů
energie vyvíjet podstatně rychleji, než dosud.
